Převod podílu v s.r.o. bez souhlasu manžela převodce může být neplatný
Stal-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem společnosti s ručením omezeným (a jedno, zda společníkem jediným, anebo spolu s dalšími společníky jen jedním z více společníků), tvoří podíl jakožto majetková hodnota součást společného jmění manželů. Manžel se však nestává společníkem společnosti.
To vyplývá z § 709 odst. 3 obč. zák.: Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.
V případě, že manžel-společník převede svůj podíl na třetí osobu bez souhlasu manžela (nespolečníka), může se manžel (nespolečník) dovolat neplatnosti takového právního jednání. Takový závěr vyplývá z § 714 odst. 2 obč. zák.: Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.
Jedná se o neplatnost relativní, přičemž pro její účinky je nutné, aby se jí manžel (nespolečník) dovolal vůči manželovi-společníkovi právně správným postupem a ve stanovené lhůtě, jinak právo zanikne. Dovolání se neplatnosti takového právního jednání se pak (nedojde-li např. k narovnání těchto vztahů) realizuje žalobou na určení vlastnického práva k manžela společníka k převedenému podílu, nikoli žalobu na určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu, jak nesprávně dovozují některé soudy z ne zcela jasné dikce výše citovaného ustanovení (§ 714 odst. 2 obč. zák.), kde se výslovně hovoří o dovolání se neplatnosti.
Neplatnost smlouvy o převodu podílu pak je v rámci řízení o určení vlastnického práva k podílu řešena jako otázka předběžná. K tomu např. následující judikatura: Má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod č. R 68/2001); podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 1039/2006, ze dne 31.8.2006. Tento judikát (a jiné další judikáty) pak lze bez dalšího použít i v aktuální právní úpravě, účinné ode dne 1.1.2014, tj. nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech).
Petit určovací žaloby by měl znít takto: Určuje se, že jediným společníkem společnosti ABCD, s.r.o., IČ: 12345678, se sídlem Revoluční 1, Praha 1 je pan X Y, nar. 1.2.2000, bytem Revoluční 2, Praha 1.
V Třebíči dne 27.6.2018
Mgr. Martin Lorenc, advokát
V případě, že manžel-společník převede svůj podíl na třetí osobu bez souhlasu manžela (nespolečníka), může se manžel (nespolečník) dovolat neplatnosti takového právního jednání. Takový závěr vyplývá z § 714 odst. 2 obč. zák.: Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.
Jedná se o neplatnost relativní, přičemž pro její účinky je nutné, aby se jí manžel (nespolečník) dovolal vůči manželovi-společníkovi právně správným postupem a ve stanovené lhůtě, jinak právo zanikne. Dovolání se neplatnosti takového právního jednání se pak (nedojde-li např. k narovnání těchto vztahů) realizuje žalobou na určení vlastnického práva k manžela společníka k převedenému podílu, nikoli žalobu na určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu, jak nesprávně dovozují některé soudy z ne zcela jasné dikce výše citovaného ustanovení (§ 714 odst. 2 obč. zák.), kde se výslovně hovoří o dovolání se neplatnosti.
Neplatnost smlouvy o převodu podílu pak je v rámci řízení o určení vlastnického práva k podílu řešena jako otázka předběžná. K tomu např. následující judikatura: Má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod č. R 68/2001); podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 1039/2006, ze dne 31.8.2006. Tento judikát (a jiné další judikáty) pak lze bez dalšího použít i v aktuální právní úpravě, účinné ode dne 1.1.2014, tj. nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech).
Petit určovací žaloby by měl znít takto: Určuje se, že jediným společníkem společnosti ABCD, s.r.o., IČ: 12345678, se sídlem Revoluční 1, Praha 1 je pan X Y, nar. 1.2.2000, bytem Revoluční 2, Praha 1.
V Třebíči dne 27.6.2018
Mgr. Martin Lorenc, advokát
