Právní pomoc advokáta při podání vysvětlení

V naší advokátní praxi se poměrně často setkáváme s tím, že klient se na nás obrátí až v okamžiku, kdy mu je doručena obžaloba, případně až v okamžiku, kdy proti němu je vydán trestní příkaz. Klient v domnění, že „svoji obhajobu zvládne bez problémů sám“, situaci z různých důvodů podcení a kvalifikovanou právní pomoc často vyhledá pozdě, tedy v momentě, kdy zjistí, že situace se mu vymkla z rukou a že věc bude (nebo dokonce již byla) předložena k rozhodnutí trestnímu soudu. Přitom by stačilo, kdyby se na (dobrého) advokáta obrátil včas a minimálně se s ním poradil o tom, jak má dále postupovat a jak má u policie vypovídat.

Tito klienti nám pak často vyprávějí, že vyšetřující policisté na ně naléhali, aby se na advokáta neobraceli, protože "ten z nich jen zbytečně tahá peníze“, že „advokát jen ztěžuje postup policejního vyšetřování“ anebo dokonce že „nevinný člověk přece nepotřebuje právníka“. Takováto tvrzení policistů však jsou nepravdivá a troufám si říct, že i protiprávní. Nechci však všechny policisty házet do jednoho pytle - často se totiž klient na advokáta neobrátí nikoli proto, že by mu to policista rozmlouval, ale proto, že se domnívá, že si advokáta nemůže z finančních důvodů dovolit, anebo proto, že to zkrátka nepovažuje za nutné.

Každý má právo na právní pomoc advokáta, bez ohledu na to, zda je vinný či nevinný, bez ohledu na to, zda je v postavení svědka, poškozeného nebo podezřelého. Právo na právní pomoc advokáta při podání vysvětlení v trestním řízení je upraveno v ust. § 158 odst. 5 trestního řádu. Toto právo v obecné (ústavní) rovině vyplývá z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Tomuto právu odpovídá povinnost policejního orgánu poučit osobu podávající vysvětlení, že má právo na právní pomoc advokáta. O podaném vysvětlení se sepisuje úřední záznam, který pak slouží státním zástupci ke zvážení dalšího způsobu vedení trestního řízení. Problém vznikne tehdy, pokud tento úřední záznam obsahuje – z pohledu klienta – nesprávné, nepřesné, neúplné, zkreslené nebo nepravdivé údaje. Problém (pro klienta) přirozeně vzniká i tehdy, pokud úřední záznam sice obsahuje správné, pravdivé a přesné údaje, avšak tyto jsou v klientův neprospěch (jedná se o případ klienta, který je vinen); tohoto případu se však tento příspěvek netýká.

Vysvětlení se podává jak ve fázi před zahájením trestního stíhání, tak po jeho zahájení. Fázi „před zahájením“ dělí od fáze „po zahájení“ usnesení o zahájení trestního stíhání (sdělení obvinění), které vyhotoví policejní orgán a doručí (předá) jej osobě, která má být trestně stíhána. Doručení usnesení o zahájení trestního stíhání se z této osoby (podezřelý) stává „obviněný“. V době „před zahájením“ není tato osoba ve formálním postavení obviněného, toto postavení se však může v důsledku obsahu podání vysvětlení změnit, přičemž policejní orgán ji může začít trestně stíhat. Právě z tohoto důvodu je důležité, aby osoba podávající vysvětlení využila svého práva a předem se poradila s advokátem o tom, jakým způsobem má vypovídat.

Kvalifikovanou právní pomoc při podání vysvětlení, případně následnou obhajobu po zahájení trestního stíhání Vám poskytne naše advokátní kancelář.

Mgr. Martin Lorenc, advokát, dne 5.6.2015