Koupě auta se skrytou vadou, anebo se stočeným tachometrem. Co se s tím dá dělat?

Pokud jde o stočený tachometr, mají pro něj prodejci různé výmluvy – např. závada na elektroinstalaci, která způsobila zkrat, a ten tachometr vynuloval, případně závada, která musela být řešena výměnou tachometru (sdruženého ukazatele, případně celé palubní desky). Ať byl skutečný stav tachometru pozměněn jakýmkoli z uvedených způsobů, má to vždy stejný důsledek: aktuální stav tachometru zkrátka neodpovídá skutečnosti.

Samostatnou otázkou pak je vědomost prodejce o stočení tachometru, anebo alespoň možnost, aby o tom – s ohledem na své zkušenosti – vědět mohl. V praxi velké řady autobazarů, které dovážejí a následně prodávají vozidla ze zahraničí, je záměrné vytvoření fiktivního řetězce předchozích majitelů, držitelů či pouhých uživatelů vozidla, aby nebylo možné zpětně zjistit, kdo konkrétně tachometr stočil. Jedna osoba vozidlo vytipuje, druhá jej převeze, třetí uzavře kupní smlouvu, ale vozidlo na sebe nepřehlásí, čtvrté se vozidlo na oko porouchá během manipulační jízdy a nechá jej opravit, pátá s ním jde na STK nebo evidenční kontrolu, šestá jej do autobazaru přiveze k prodeji a sedmá se den pro prodeji konečnému kupujícímu narychlo zapíše do nově vystaveného velkého technického průkazu jako „první“ majitel vozidla v České republice. A (skoro) dokonalý podvod je hotov. S trestním oznámením podaným na policii obvykle nic nezmůžete, neboť policie je vůči tomuto – bohužel vcelku běžnému – jednání již natolik imunní, že nemá skutečný zájem najít konkrétního pachatele – ostatně někdy to ani není možné. V konečném důsledku pak policie oznamovateli sdělí, že si za to může sám, protože prý měl možnost si před koupí vozidla zjistit, zda tachometr není stočený, a pokud by byl, neměl vozidlo kupovat.  Za pár dnů se tak z rachotiny zralé na odpis stane – díky pověstnému českému koumáctví – zánovní vozidlo, které nemá téměř žádné vady, protože např. dodávka s dvě stě tisíci kilometrů na tachometru je prakticky nepoužitý vůz.

Další důležitou věcí pak je, co prodejce při prodeji (před prodejem) vozidla o stavu tachometru kupujícímu sdělil, zda při prodej deklaroval, že tachometr neodpovídá skutečnosti, anebo tuto skutečnost zatajil a u auta uváděl hodnotu již stočeného tachometru. Ke zproštění se odpovědnosti prodejce pak zcela jistě nepovede ani prohlášení, že tachometr byl pravděpodobně stočený o neznámý počet kilometrů, když prodejce ve skutečnosti věděl, nebo mohl vědět, jaký byl původní stav tachometru. Ke zproštění odpovědnosti rovněž nevedou ani různá obsáhlá prohlášení, uvedená v kupní smlouvě (někdy tato prohlášení tvoří i převážnou část kupní smlouvy), že stav tachometru nemusí odpovídat skutečnosti a že kupující byl na tuto skutečnost upozorněn. Setkat se lze i s předávacími protokoly, do kterých prodejce dodatečně rukou dopíše, že tachometr byl stočený a kupující na to byl výslovně upozorněn, přičemž svým podpisem to vzal na vědomí.

Zatímco domoci se svých práv z důvodu odstoupení od kupní smlouvy, anebo z důvodu její neplatnosti pro uvedení kupujícího v omyl o počtu skutečně najetých kilometrů, nebývá u soudů až tak složité (za předpokladu, že máte jednoznačné důkazy o počtu kilometrů před stočením tachometru, a též i o vědomosti prodejce o stočení tachometru), vymáhání práv z odpovědnosti prodávajícího za vady automobilu, týkající se jiných faktických (funkčních) vad automobilu (vadné turbo, vadný katalyzátor aj.) může být o něco složitější, neboť obvykle se neobejde bez znaleckého zkoumání vadné části vozidla. Znalec se specializací posuzování technického stavu motorových vozidel se pak vyjadřuje k existenci konkrétní namítané vady, tedy zda existuje, co mohlo být příčinou jejího vzniku, a hlavně zda existovala již v době prodeje vozidla, tedy v době přechodu nebezpeční vzniku škody na věci. Obecně se dá říci, že výsledek takového sporu je závislý na závěru znaleckého zkoumání.

Účelem toho článku není popis všech možností, kdy a jak má kupující právo odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vad automobilu, případně z důvodu stočeného tachometru. V každém jednotlivém případě je nutné věc koupě vadného automobilu řádně posoudit, shromáždit dostatek důkazů, k nimž mnohdy není možné dostat se jinak než cestou paralelního podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Již před podáním žaloby je vhodné obrátit se na soudního znalce a požádat jej o zpracování znaleckého posudku. V každém případě pak doporučuji obrátit se na schopného advokáta, který má v této problematice dostatek zkušeností.

Protože v České republice jsou miliony automobilů a potenciálně vznikly jež tisíce nebo desetitisíce různých sporů mezi prodávajícími, autobazary a kupujícími, které se v některých případech přelily až do sporů soudních, existuje i poměrně dost různých soudních rozhodnutí, které se týkají nároků z odpovědnosti prodávajícího za vady věci (automobilu). Poukázat pak lze na následující z nich:

- Ke zrušení kupní smlouvy z důvodů odpovědnosti za vady dochází okamžikem, kdy prodávajícímu došel projev vůle kupujícího od smlouvy odstoupit. Při odstoupení od smlouvy jde o zrušení smlouvy ex tunc a vrací-li kupující věc jím už použitou, nemá prodávající právo na náhradu za znehodnocení věci vzniklé jejím užíváním. Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. 10. 1975, sp. zn. Cpj 57/75, uveřejněné pod R 17/1976 (I, IV) Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

- Při existenci podstatných vad lze vrátit nikoli jen to zboží, které zůstalo zcela nezměněno, ale i to zboží, které sice není v původním stavu, ale jeho změny jsou důsledkem přirozeného opotřebení či působení přírodních sil, nahodilých událostí nebo prostě stárnutí zboží, o které bylo jinak řádně pečováno. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 3600/2008, ze dne 29.4.2009.

- Vadou, která brání tomu, aby motorové vozidlo mohlo být řádně užíváno jako věc bez vady ve smyslu § 622 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, není jen vada, která znamená rozpor s veřejnoprávními předpisy o provozu vozidel na pozemních komunikacích. Není vyloučeno, aby i jiné vady, které nedosahují rozporu s těmito veřejnoprávními předpisy, bránily řádnému užívání koupeného vozidla. Řádnému užívání jistě brání stav, kdy nelze vůz pro jeho soustavnou poruchovost (byť jednotlivé poruchy mohou být snadno odstranitelné) používat obvyklým způsobem, tj. způsobem odpovídajícím povaze a určení osobního automobilu, ale jen s vynaložením zvýšeného úsilí, pozornosti, trpěním sníženého uživatelského komfortu, nebo jestliže nelze vyloučit stálé opakování jedné a téže vady i po uplynutí záruční doby. Za vady, které brání řádnému užívání věci, nutno považovat též závady ve funkčních vlastnostech vozidla, jakož i vady kupujícím vymíněných vlastností (tj. např. funkční klimatizace). Se zřetelem k tomu, k jakému účelu slouží automatická klimatizace v osobním vozidle, totiž že usnadňuje cestování za zhoršených klimatických podmínek, tj. ať již v letních či v zimních měsících při výkyvu teplo oproti průměrnému teplotnímu normálu, nelze než uzavřít, že opakovaně se vyskytnuvší závada (nefunkčnost) této součásti vozidla snižuje podstatným způsobem uživatelský standard, a brání tak jeho řádnému užívání. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1323/2013, ze dne 31. 3. 2015.

- Pokud je v kupní smlouvě vozidlo identifikováno (i) tachometrovým náběhem kilometrů, tak jeho technický stav musí odpovídat – kromě jiných znaků – také ujetým kilometrům. Prodávající vystupující jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti se nemůže zprostit odpovědnosti, že tomu tak není, tj. nepoměřovat celkový technický stav vozidla tachometrovému náběhu uvedenému ve smlouvě, i když má pochybnosti o skutečném počtu ujetých kilometrů a ty uvede v kupní smlouvě. To samozřejmě platí za předpokladu – v souzené věci splněného, neboť skutečný náběh kilometrů byl minimálně 3,5 krát vyšší než stav tachometrového náběhu podle smlouvy –, že rozdíl mezi deklarovaným stavem v kupní smlouvě a následně zjištěným skutečným stavem ujetých kilometrů je zásadní. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5153/2016, ze dne 15. 9. 2017.

- Pokud pro absenci možnosti vozidlo identifikovat podle VIN kódu neprojde vozidlo s úspěchem evidenční kontrolou podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je silniční vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Takovou vadu vozidla je namístě považovat za vadné plnění, naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od kupní smlouvy. Vada na ražbě VIN spočívající v nečitelnosti VIN kódu automobilu je vadou zakládající podstatné porušení kupní smlouvy zakládající právo kupujícího na odstoupení od smlouvy. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3724/2017, ze dne 16. 11. 2017.

- Jestliže pachatel prodává motorové vozidlo, u kterého upravil (tzv. přetočením) sám nebo prostřednictvím jiné osoby stav tachometru tak, aby vykazoval méně ujetých kilometrů, a v důsledku toho dojde k navýšení kupní ceny nejméně o částku 5.000,Kč, kterou kupující, aniž by o uvedené změně věděl, zaplatí, jsou naplněny znaky trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku, neboť pachatel tím uvedl kupujícího v omyl, způsobil mu škodu nikoliv nepatrnou a sebe nebo jiného obohatil. 8 Tdo 728/2014.

Mgr. Martin Lorenc, advokát

2.8.2018